Další pokračování rubriky „ZOOM“ věnujeme tematicky francouzskému poháru, neboť tento víkend byla sehrána dvacítka zápasů
2. kola toho českého. Zatímco v Čechách si svou pozici pohár složitě hledá u fanoušků i samotných klubů, ve Francii patří mezi vrcholy sezóny (jak ale potvrdí Jan Bašný, neplatí to pro všechny kluby).

Francie je prostě a jednoduše v současnosti zemí házené zaslíbenou, a to se projevuje i při domácím poháru. Po experimentech s turnajem čtyř nejlepších celků (v jednom roce dokonce na americké Floridě) se prosadil systém finálového duelu v chrámu francouzského sportu – pařížské hale Bercy. Na okolnosti organizace francouzského poháru jsme se zeptali trenéra českých reprezentantek Jana Bašného, který v zemi galského kohouta působí již dvacet let (aktuálně v korsickém Ajacciu).

*                     *                      *                      *                      *

Je to odraz celkové pozice házené v současném francouzském sportu. Když jsem na počátku 90. let do Francie přišel, jednalo se o okrajový sport, ale kralování mužské reprezentace na světové scéně vše obrátilo naruby. Francouzi jsou hrdý národ a taková bilance, kterou se může pochlubit jejich národní mužstvo, je vodou na jejich mlýn. Také proto se tak výrazně zaplní obrovská Bercy a ten finálový den je skutečně oslavou celé házené.

Pohár hrají muži i ženy hned v několika kategoriích, podle toho, v jaké ligové soutěži působí konkrétní klub. V nejprestižnější kategorii "Nationale" soupeří týmy z 1. až 5. ligy a člověka z českého prostředí možná překvapí, že tím dělení nekončí. Pod pátou ligou je totiž ještě hodně soutěží a záviděníhodný počet klubů! Celkem má pohár tři výkonnostní stupně - Nationale, Régionale, Départementale - a všechny společně vrcholí finálovým dnem v hale Bercy. Vzhledem k tomu, že se to týká i ženských družstev, hraje se v Bercy vlastně šest finálových duelů. Zejména pro hráče týmů z těch dvou nižších pohárových kategorií je to často životní zážitek. Diváci do velkolepé haly průběžně míří celý den a nejvyšší návštěva je pochopitelně na finále nejprestižnější mužské kategorie.

Přiznávám, že my s maximální motivací do poháru nenastupujeme. Pro celky jako Ajaccio nemá pohár takový význam. Spadáme do kategorie, která zahrnuje kluby zmíněných pěti nejvyšších soutěží, takže šance na to probojovat se do finálového zápasu je skutečně mizivá. Navíc cestování z Korsiky na pevninu není nejlevnější a komplikuje týmový program během sezóny. Ve skrytu duše by si sice každý z nás přál atmosféru v Bercy okusit, ale musíme si přiznat naši skutečnou sílu.

*                     *                      *                      *                      *

V loňském ročníku si zažili atmosféru finálového duelu francouzského poháru v hale Bercy také dva Češi v dresu US Ivry. Klub z pařížského předměstí totiž dlouhodobě spoléhá na levorukého střelce Ondřeje Šulce a v zimním přestupovém termínu získal z Dukly Praha dalšího člena širšího reprezentačního kádru ČR, Radka Horáka (ten již přestoupil do Nancy). Zajímali nás tedy dojmy z velkolepé akce, o které se pro rubriku „ZOOM“ podělil Ondřej Šulc.

Čeští házenkáři Ondřej Šulc a Radek Horák si  v dubnu zahráli finále francouzského poháru, ale po závěrečném
hvizdu se museli smířit s radostí favorizovaného Montpellier. Foto: www.facebook.com.

Úspěch v poháru by se dal nazvat jakousi náplastí, protože loňská sezóna byla hodně zvláštní. Čekalo se, že budeme opět atakovat přední příčky v tabulce a nakonec jsme do posledních kol bojovali o udržení. Výsledky v poháru byli naopak milým překvapením a zápas v Bercy sladkou odměnou. Příliš na tom nezměnila ani finálová prohra s hvězdným Montpellier.

Vím, jak se přistupovalo k poháru v Čechách a musím říct, že ve Francii je určitě cítit větší touha předních celků dostat se co nejdále. Logicky je prioritou ligová soutěž, ale každý účastník nejvyšší soutěže chce v poháru dojít co nejdál. Náš případ ukázal, že i méně povedenou sezónu v lize lze díky úspěchu v poháru hodnotit jako ucházející.

Nevím kolik bylo fanoušků přímo na náš duel, ale bylo to něco nádherného. Hvězdný nástup do setmělé arény, kam se vejde kolem 15.000 diváků, do toho jedinečná atmosféra zápasu o prestižní trofej. Moc jsme si to užili. Měli jsme tam stejně jako Montpellier své fandy, ale převažovali ti neutrální, kteří se chtěli bavit, a myslím, že se i díky relativně vyrovnanému průběhu bavili. Tím, že se ve finálovém dni představí vlastně víc než deset týmů je ve Francii zaručena vysoká návštěva a fantastická kulisa.

*                     *                      *                      *                      *

Poznámka závěrem: vstupenka na finálový den francouzského poháru v hale Bercy stála v loňské sezóně 29 € (při dubnovém směném kurzu tedy něco přes 700 Kč).

*                     *                      *                      *                      *

„ZOOMovali“

Jan Bašný (1963)	Ondřej Šulc (1983)
Původem zlínský házenkář, absolvent FTVS UK Praha. Během studia působil ve Slavii Praha, vojnu odsloužil v druholigovém VTJ Písek. V roce 1991 odešel jako člen čs. reprezentace do francouzského Ajaccia, se kterým jako hráč, hrající trenér a kouč zažil postup ze 4. do 1. ligy. Z prvoligových klubů vedl později Istres a rovněž ženský Besancon. Nyní opět u mužského klubu v Ajacciu. Od roku 2010 vede českou reprezentaci házenkářek.	Odchovanec jičínské házené, který v dresu Karviné získal čtyři mistrovské tituly (2007-10) a zasáhl do zápasů Ligy mistrů. Tam na sebe upoutal pozornost mj. přímou brankou z devítimetrového hodu do sítě Barcelony. Z Karviné přestoupila vytáhlá pravá spojka v roce 2010 do předního francouzského klubu US Ivry, ve kterém působí dodnes. Ve 23 reprezentačních startech za ČR si Ondřej Šulc připsal 29 branek.