Kdyby někdo trenéru Srbovi po třetím kole, kdy měly Lovosice za sebou dvě prohry, řekl, že bude v předposledním letošním kole bojovat s Duklou Praha o potvrzení prvenství v soutěži, asi by mu ani příliš nevěřil, byť by si to po loňské nepříliš vydařené sezóně sebevíc přál. Zato kdyby mu někdo před sobotním střetnutím slíbil, že si proti Dukle jeho Lovosice připíší jediný bod, bral by to asi všemi deseti. A to přesto, že Lovosice do domácího zápasu vstupovaly jako vedoucí tým tabulky, který již deset kol v řadě neprohrál. Proč najednou suverénní tým sužovaly takové obavy?

„Důvod byl logický, neboť se každým dnem plnila naše marodka a my tak přicházeli o jednoho hráče za druhým. A to před rozhodujícím zápasem podzimu,“ vysvětlil Srba.

Srbův pevný dům se začal hroutit dnem za dnem doslova jako domeček z karet. Jako první vrásky Srbovi nadělal brankář Luděk Kylíšek, který si při jednom z tréninků v minulých týdnech poranil prst a do posledních utkání tak nastupuje s dlahou na ruce. Ale ani ta mu nedokázala zabránit, aby především v závěru zápasu s Duklou několika zákroky podržel svůj celek a nasměřoval jej k vítězství. „Kylíškovi se při jednom ze zákroků v bráně zlomil článek prstu. I přesto do zápasů nastupuje, ale jeho rekonvalescence si vyžádá další tři týdny,“ líčil problémy prvního zraněného Srba.

Román na pokračování pak připsal svoji druhou kapitolu v úterním utkání proti Plzni. Do toho Lovosice nastupovaly s osmi hráči do pole a jediným přáním: „hlavně se před zápasem roku proti Dukle již dále nezranit.“ Ani toto přání se ale nevyplnilo a hned po zápase se do rukou plzeňského lékaře Valeše svěřil jeden z obranných pilířů Lovosic Miloslav Krahulík. Diagnóza zněla jasně a řešení nekompromisně: zlomená kůstka v ruce a doba rekonvalescence v délce trvání 5-6 týdnů. Krahulík ale po dohodě s trenérem v sobotním zápase nastoupil a i jeho tři branky vedly k vítězství. „Krahulík je díky svým zkušenostem dirigentem obrany a důležitým článkem při přechodu do útoku, proto by pro nás jeho ztráta byla citelná. Pomohl nám ale v utkání s Duklou a v úterý se podrobí operaci. Ta ho vyřadí zhruba na 4-5 týdnů,“ prozradil trenér Severočechů.

Po pohárovém zápase v Plzni dostali hráči Lovosic volno, aby načerpali nové síly na poslední dva tréninky před rozhodujícím zápasem. Ale hned ten první skončil pro Severočechy morovou ranou. A dá se říci, že větší zásah do psychiky týmu si snad ani nedovedli představit. Při jednom z tréninkových cvičení si totiž distorzi kotníku přivodil nejlepší střelec domácích a jediný lovosický reprezentant Jiří Motl. To, že by Motl do zápasu nenastoupil, to si nedovedl představit nikdo z místních házenkářských fanoušků. Motl se před zápasem nemohl kvůli zranění ani rozcvičit, do zápasu se ale převlékl a dokonce jej trenér Srba postavil na první sedmičku střetnutí. Tu Motl s jistotou proměnil, u druhé ale jeho záměr brankář Petržala vystihl a Motl tak musel po jedné noze rychle doskákat vystřídat. Více se již v zápase neobjevil a na lavičce vedle svých spoluhráčů prožíval pravé peklo. „Snažili jsme se jeho kotník dát dohromady, ale šance byla velmi malá a nepodařilo se to. Pocit že nenastoupí byl samozřejmě hodně nepříjemný, mělo to velký vliv již na tréninkovou jednotku, kdy jeho zranění otřáslo zbytkem týmu. Na druhou stranu jsem rád, že jsme utkání zvládli i bez něj a ostatní hráči jej byli schopni nahradit,“ děkoval svým svěřencům Srba.

A když už se v sobotu zdálo, že sestava pro zápas proti Dukle nabyla definitivního složení, zazvonil trenéru Srbovi ráno další telefon. „Škvařil se probudil s horečkami a zimnicí a nebyl schopný se téměř postavit na nohy. Jeho start tak byl vyloučen a my jsme přišli o dalšího hráče,“ vyprávěl již po zápase klidný trenér.

Do zápasu proti Dukle tak lovosická soupiska čítala dvanáct hráčů. Z toho dva brankáři a jeden „Motl“, který měl v sobotu na lavičce domácích funkci maskota. I přesto ale Lovosice dokázaly zápas i díky podpoře vyprodané haly dovést do vítězného konce. V utkání, ze kterého musel být nestranný divák nadšený, se pak vystřídaly snad všechny házenkářské momenty. A ten poslední, kdy rozhodcovské duo Kavulič-Skružný naposledy písknulo do píšťalky, musel domácímu trenéru Srbovi připadat jako probuzení do krásného rána. Jeho tým totiž dokázal, že někdy se dá i přes zdánlivou nepřízeň osudu dosáhnout vrcholu.

„Jsem rád, že se ukázalo, že naše hra nestojí pouze na jediném hráči. Vítězství nad Duklou je pro nás velkou odměnou za odvedenou práci během celého podzimu. My tak můžeme jet naprosto v klidu k poslednímu utkání do Zubří,“ zakončil naše povídání Srba.

Obdobné zdravotní patálie sužují právě i lovosického dalšího soupeře Zubří. To již před sezónou ztratilo pivota Třeštíka, na začátku sezóny dalšího hráče na tomto postu Bechného a ve 12.kole pak do třetice s diagnózou poraněného kolene střelce Stržínka. V zápase proti Karviné se navíc nepříjemně zranil Pernica. Je vidět, že všechny extraligové celky potřebují herní pauzu jako sůl.

Na všechny týmy ZUBR Extraligy teď čeká poslední prosincové kolo, na čtyři celky pak ještě finálový turnaj Českého poháru v Karviné (17.,18.prosince). A po něm se již všichni těší na 8týdnů bez extraligového střetnutí, které většina z týmů nich využije k vylízání se z nejhorších ran.

Lovosičtí házenkáři děkují svým fanouškům

foto: Patrik Pátek