Kdo by to byl v roce 2016 řekl? Už to vypadalo, že „zemře“ v plzeňské brance. Tehdy zdvihal nad hlavu potřetí v řadě mistrovský pohár a myslel si, že na západě Čech zakončí kariéru. Vedení klubu smýšlelo jinak. „Už se k tomu nechci vracet, ale někteří lidé mě zklamali,“ říká Motlík.

Určitě ne Martin Šetlík – trenér, který byl u všech oslav Plzně. „Radek miluje házenou. V brance se cítí skvěle, možná nejlíp na celém světě,“ popisuje. „Má dar vyjít se všemi generacemi. V kabině ostatní neustále povzbuzoval. Zlepšovali se vedle něj. Zlatá éra je spjatá s jeho výkony.“

Slovensko, obchod a konec kariéry

Tahle éra skončila, zrovna když odešel. V roce 2016 se přesunul na Slovensko. Na palubovce Považské Bystrice slavil bronz. A hlavně změnil ovzduší. „Tlak existuje všude, nebyl ale takový jako v Plzni. Psychicky jsem si odpočinul,“ vysvětluje gólman. „Na Slovensku jsem si našel přátele na celý život. Dva skvělé roky. Výborná parta.“

Jenže pocítil touhu po domově. „Jednal jsem s několika kluby z extraligy i první ligy. Všechno se ale vleklo. Napadlo mě, že to nemám zapotřebí, a řekl jsem si dost!“

Na řadu přišlo podnikání a otevření obchodu se sportovní módou v Plzni na Slovanech. Oficiálně ukončil kariéru. „Už jsem byl přesvědčený, že žádná házená nebude. Zavolal mi ale bývalý hráč Karviné a teď Dessau Marek Vančo. Zranil se jim gólman. Sondoval, jestli bych nepomohl ve třech zápasech během vánočních svátků,“ líčí Motlík. „Dlouho jsem se nerozmýšlel. Zeptal jsem se jen na názor svého společníka. Když kývl, nebylo co řešit. Druhá bundesliga je skvělá soutěž.“

Comeback prožil v Hüttenbergu. Osm minut do konce a zkušený gólman zamířil po třech měsících do branky. „Pocity? No, malinko jsem tápal. A hlavně mě mrzela porážka,“ nezapře se vítězný typ.

Další dvě střetnutí absolvoval v zaplněné Anhalt Areně. Před 1800 diváky chytal téměř poločas s Coburgem a čtyřicet minut s Hagenem.

Především na druhý duel nikdy nezapomene. Má pro něj příchuť vítězství i zadostiučinění. „Po zápase za mnou přišli trenér s prezidentem klubu a nabídli mi smlouvu. Obrovská čest.“

Do padesáti? Neblázněte!

Radek Motlík je charizmatickou osobností. Fanoušky vždycky hecoval a oni stáli za ním. Důkazem budiž i vítání v Sasku-Anhaltsku. „Dostal jsem přes sto gratulací psaných německy. Jsou prý rádi, že jsem v Dessau,“ pochlubí se.

Kontrakt podepsal do 30. června 2019. Na podzim oslaví 49 let. „Nebudu tvrdit, že se po utkání cítím dobře fyzicky. Trvá mi dva dny, než jsem úplně v pohodě,“ usmívá se Motlík. „Nikdy jsem nebyl tréninkový typ. Na regeneraci jsem ale dbal. Moc mi pomáhá sauna a masáže.“

Nabízí se otázka, jak dlouho může vydržet. Co oslavit abrahámoviny v brankovišti? „Ale neblázněte,“ ušklíbne se gólman. „Kdyby to nebyla druhá bundesliga, odmítl jsem. Nechci už nic předjímat, ale jsem přesvědčený, že dodržím smlouvu a skončím,“ dodává.

Ale jeho slova mu nikdo tak docela nevěří.

David Nejedlý, Deník