V loňské sezóně utrpěla Dukla na hřišti Zubří nevídaný debakl. Po vysoké prohře v minulém kole proti Karviné a bez stále zraněného Krále zajížděla na horkou půdu k televizní dohrávce čtvrtého kola. Nakonec ze ztraceného utkání vydolovala bod. O zápasu jsme si povídali s trenérem Pavlem Pauzou.
foto k článku: Alex Wipf
ČSH: Podíváme-li se zpětně na utkání, dalo by se rozdělit na tři části (viz níže). Můžete ke každé z těchto fází říci Váš názor na to, proč se takto utkání vyvíjelo?
1.fáze: období prvního poločasu (16:14 pro Zubří)
Pavel Pauza: „Důležitým momentem bylo, že se nám vydařil vstup do zápasu, kdy jsme vedli 3:1. Mnoho týmů má se začátkem utkání v Zubří velké problémy s ohledem na kulisu, kterou vytváří domácím diváci. I díky dobrému začátku jsme dlouho drželi nerozhodný výsledek. Pak jsme dostali tři branky z rychlého útoku, který se nám do té doby dařilo dobře pokrývat. Přestože jsme nakonec prohrávali v poločase o dvě branky, byla to dobrá výchozí pozice do druhé půle.“
2.fáze: 31.-43.minuta (ve 43.minutě stav 25:19 pro Zubří)
„Opět dobrý vstup do dfruhého poločasu, kdy jsme srovnali na 16:16. Pak ale domácí Randýsek vstřelil branku a za faul na něj jsme byli oslabeni o jednoho hráče. Zubří výborně zvládlo přesilovku a dostalo se do vedení 19:16. Zápas se pro nás začal vyvíjet nepříznivě a domácí odskočili na pětibrankový rozdíl.“
3.fáze: 44.-60.minuta (konec utkání 30:30)
„Po té, co se Zubří dostalo do vedení 25:19, jsme si vybrali oddechový čas. Po něm se výbornými zákroky prezentoval Petržala a i díky jeho sedmi zákrokům jsme se dokázali vrátit do zápasu. Vyrovnání byl obrovský impuls pro družsto, které předvádělo bojovný výkon. Tím jsme možná domácí zaskočili, protože oproti zápasu s Karvinou to byl z naší strany zcela jiný výkon. V závěrečných minutách mělo Zubří zápas ve svých rukou, protože my jsme od 24.minuty hráli třikrát v oslabení. Byť ale domácí vedli o tři branky, tak se nám se štěstím podařilo vyrovnat.“
V minulém zápase se zranil rozehrávač Král, který vám proti Karviné citelně chyběl. V zápase proti Zubří jste navíc postrádali Kotrče. Tentokrát se ale družstvo dokázalo se ztrátami dobře vyrovnat…
„Neměli jsme příliš na výběr, do zápasu jsme šli bez klasického levého křídla, kde nám chyběl Lehocký i Kotrč. Do utkání tak byli připraveni Weigner a za ním Vlček. Ti měli společně s pravými křídly jednoznačný úkol poctivě se vracet do obrany a nedovolovat dohrávat útoky na zuberská křídla. Tomu hráči obětovali i svoje ambice střílet branky. Na střední spojce odehrál výborný zápas Landa, ke kterému se ve druhé půli přidal i Lepieš, který se konečně dostal do herní pohody. Naším cílem bylo dohrávat kombinace do pivota a kolmý náběh spojek. Žádná složitá kombinační hra, prostě nic, co by dávalo šanci nás dostat do pasivity, která je pro Zubří a jeho rychlé útoky ideální.“
Nejlepšími střelci na straně domácích byli sedmibrankoví Martin Hrstka a Mika. Z jakých situací dokázali tito hráči skórovat?
„Hrstkovi se podařilo několikrát vstřelit branku z obtahu, ale je pravda, že oba hráči nastříleli většinu svých branek z proskoků. Zubří nastoupilo do druhé půle se třemi proskakovači, praktikovalo hru jeden na jednoho, která se špatně brání. Navíc tomu nahrává i domácí bouřlivé prostředí, kterého hráči dokáží využít. Ale na druhou stranu nám dal ze svého postu pivota Říha jen jedinou branku, takže i jeho ubránění stálo za tím, že výše uvedení hráči dokázali častěji skórovat.“
Zápas jste zvrátili svojí bojovností, která nakonec přinesla cenný bod. Kteří hráči na něm mají největší podíl?
„Vyzdvihl bych hned tři hráče, kterými jsou Polášek, brankář Petržala a Landa. Ani bez jednoho z nich bychom ten zápas do příznivého konce nedotáhli. Poláškovi výborně vyšla první půle, měl skvělý tah na branku a vstřelil šest gólů. Měl obrovskou motivaci a bylo vidět, jak se těší na konfrontaci s bývalými spoluhráči z juniorky. Landa celý týden před zápasem trénoval na postu střední spojky, zápas mu abnormálně sedl a byl hodně platný. O roli Petržaly jsem již hovořil dříve. Svoji úlohu ale výborně plnila i obě křídla, která se dokázala vracet s hráči Zubří.“
V minulém kole jste utrpěli vysokou porážku na domácím hřišti od týmu Karviné, jak těžké bylo hráče nemotivovat na další těžký zápas navíc na hřišti soupeře?
„My jsme měli za sebou šňůru vítězných zápasů korunovaných vysokou výhrou nad Plzní. Najednou přišla sprcha v podobě porážky od Karviné. K tomu se přidalo zranění Krále a díky všem těmto faktorům byla příprava na zápas velmi těžká jak pro tým tak pro nás trenéry. Celý týden jsme museli poslouchat, jak jsme byli v zápase s Karvinou trapní a jak špatné máme házenkáře. Naším cílem tedy bylo v Zubří ukázat, že tomu tak není, že dokážeme bojovat. Možná i proto jsme pak bojovali až do konce a v tom se k nám přiklonilo štěstí.“
Bod ze Zubří jen tak nikdo nevozí, jakou může mít cenu?
„Je to hodně cenné především pro sebevědomí hráčů, protože se zdá, že ve dvanácti lidech budeme hrát delší dobu. Motivaci jsme měli velikou a je to pro nás zadostiučinění. Je to bod, který jen tak někdo nezíská, jestli vůbec dokáže někdo v Zubří bodovat. Pro Zubří to není žádná velká ztráta, spíš je to pro ně ponaučení. Závěr zápasu uspěchalo, ale je to vlastní jejich stylu hry, kdy chtějí dávat branky, i když by jim samozřejmě stačilo vyhrát o jeden gól. Taková situace se ale stane každému týmu a já bych jejich hru dopředu spíše ocenil.“
Zápas velkého zvratu bylo také utkání mezi Karvinou a Lovosicemi, v něm nakonec uspěli domácí, kteří dokázali dohnat pětibrankovou ztrátu. Jaké bylo toto utkání z vašeho pohledu?
„Samozřejmě, že mne zápas z trenérského hlediska zajímal a schválně jsem si pak pustil pasáž ze stavu, kdy Lovosice vedly 20:16. Do té doby se mi hra Karviné zdála pomalá, bez nápadu. Pak se ale do hry vložila indivualita v osobě Ondry Zdráhaly, jehož první gól bych já řadil do kategorie tzv.zkušebních střel, které nakonec skončí v brance. V tu chvíli z něj spadl jakýsi tlak, dostal důvěru trenéra a přidával další branky. Zápas se zcela obrátil, zatímco předtím byla Karviná skleslá a Lovosice nahoře, v poslední fázi tomu bylo zcela naopak. Bylo vidět, jak se změnil poměr sil na hřišti, navíc Lovosice nedokázaly využít tři přesilovky a na hráčích bylo vidět, že mají strach jít do zakončení. Nevstřelili žádný šťastný gól a zápas se obrátil zcela proti nim.“
Děkujeme za rozhovor.